www.loony-from-the-moon.blogspot.com

Jsem částečně naštvaná a částěčně unavená. Byla mi zkažena nálada.

Říkala jsem, že ten kdo mi šáhne na Mac, tomu urazím pazoury. Pozdě . . .

Mimo nálady pod psa, se mi taky zítra nechce do školy, nikam se mi nechce.

You wanted power and you begged for fame you wanted everything the easy way

You wanted gain without pain now your bill’s in the mail

You got stronger but your mind got weak you made a promise you couldn’t keep

You had it all you lost more it’s all there in the fee

Via hell incorporated regeneration first you love it then you hate it you’re such a saint

And now you’re never gonna make it bad situation get on get on down there’s hell to pay

’cause the devil is a loser and he’s my bitch for better or for worse and you don’t care which

The devil is a loser and he’s my bitch. . .

Life is beautiful

Chtěla jsem napsat ještě pár článku, včetně recenze a shrnutí dojmů ze Sweeney Todda, ale nějak jsem to nestihla. Zítra ráno odjíždím na pár dní pryč.

Naházela jsem věci do kufru, foťák mám nabitý, knížku i zápisníky mám poruce, iPod je ve vrcholné formě – tak můžu vyrazit. Pravděpodobně se nedostanu k počítači a Mac zůstává doma, takže budu odříznutá od světa.

Jsem zvědavá, co všechno mě potká a doufám, že načerpám taky nějakou inspiraci

 Nakonec jsem šťastná, že vypadnu z Prahy a jejího smogového oparu – mířím do krajiny luhů a hájů, dolů na hnědé uhlí a domácí slivovice – co víc si člověk může přát?!  

Zatím se tu mějte

(skvělé zážitky z cest se „Žlutýma“ si můžete přečíst na bittersweet.blog.cz)  

Hned když jsem zjistila, že v sobotu večer v 19:00 bude NOVA Cinema dávat Galaxy Quest, trhlou sci-fi komedii s Alanem ve vedlejší roli, nadšeně jsem si začala plánovat, jak si udělám hezký večer.

• V 18:55 jsem zmateně pobíhala po obýváku, naši si prodnešek vzali do hlavy, že se před zprávama ještě vyluxuje – tedy táta obývák, já chodbu a to ostatní.
• V 18:58 jsem začala propadat panice – naši se pořád motali s luxem v obýváku a já jsem nemohla najít ten správný ovladač na kabelovku.
• V 18:59 jsem stála před televizí v ložnici – v rukou čtyři ovladače (použila jsem je jeden po druhém, ale kýžený výsledek se nedostavil). Hystericky jsem začala řvát „To nejde!“. Zachránil mě až taťka, který mi to zapnul a já jsem se mohla v klidu posadit do křesla
• V 19:01 jsem se konečně mohla začít rozplývat nad kvalitními hereckými výkony . . .  :D

Galyxy Quest je fajn, ale pokud si potrpíte na technickou stránku věci, není to nic pro vás. Pokud se však chcete pobavit a odpočinout si, můžu jen doporučit  

Dávám 92% (ze 100%) 

Zítra jdu do školy. Konečně. A budou prázdniny. Konečně. Začala jsem psát. Konečně . . .

Dneska se mi podařilo uklidit si ve skříni, fakt Vyťukala jsem do notebooku první řádky chystané povídky, a s úspěchem jsem se flákala. Popravdě se mi nechce moc psát, ani není moc co, jen ať je vidět, že žiju  . . .  

Mám chřipku.

Válčím s aplikacemi.

A hrabu se ve věcech, které mě částečně fascinují a taky mě děsí.

Poslouchám jazz a Cyntiu M. .

A píšu . . .

Nenám si na co stěžovat. Jen tu teplotu bych asi nemusela mít. 

Ale nedalo mi to. Po pár minutách konsternovaného čučení na Čt24 a přímé přenosy z Hradu, jsem polaja podezření, že si ze mě někdo vystřelil. Situace, které se odehrávaly na obrazovce byly ne nepodobné těm z britského seriálu Ano, pane ministře. Paroubek se ze dne na den změnil z vypaseného na příliš umělého, Švejnar a Klaus se navzájem ignorují, Topolánek občas vypadá, že nemá daleko k pláči. Poslanci se začínají pomalu a nenápadně přesouvat ze Španělského sálu na sály operační a nemocniční lůžka. 

V zahraničí si z nás musí dělat srandu. Ale nevolíme jen my  . . . 

Udělala jsem si radost   Za pololetí jsem si „nadělila“ nový foťáček. Panasonic Lumix DMC-LS75 – můj vlastní. Tak dneska konečně došel Malý, lehounký s krásně čistýma fotkama . . .

__________________________ 

Parametry v kostce: 

7,2 Mpx

3x optický zoom

35-105 mm ohnisková vzdálenost

optický stabilizátor MEGA O.I.S. 

138 g 

 __________________________

Proč jsem si koupila takového prcka? Už mám poloautomatickou zrcadlovku – má asi 12x optický zoom – a je pekelně těžká. Takže nový foťák je taková kabelková záležitost – ale s bezva parametry Zítra s ním vyrážím na Prahu . . .

Fotky budou na kl.rajce.net

Přeju pěkný víkend     

Dnešek byl synonymem nepravděpodobnosti. Začalo to ráno – když jsem otevřela noviny. Bylo naprosto nepravděpodobné, že by mě potěšilo něco jako slogany typu „Policisté změní barvu služebních aut“ nebo „Clintonová x Obama“, kterými byla dnešní `Dvacetčtyřka` přecpaná. Bylo také absolutně nepravděpodobné, že když budeme někde na půl cesty mezi Stodůlkami a Hůrkou, celý vagón ohromí moje ohroméné „Pááni!“. Tak dobře, asi si to moc beru, ale nebyli byste taky tak rádi, když v těch novinách najdete něco, co je vám duševně blízké ?

-První hodinu jsem prospala.

-Druhou jsem si nezřízeně užívala – byla matika – takový dobře vyřešený příklad je pro mě balzám na duši.

-Třetí hodinu jsem dělala, že tam nejsem – přála bych vám slyšet ty kydy, co se nám snaží nacpat do mozku přírodopisářka. Hodně jsem se přemáhala, abych neudělala něco čistě nepravděpodobného, třeba v záchvatu sebezáchovy nevyzkočila z okna, abych nemusela poslouchat, že třetihory vážně byly – I když nebyly.

- Čtvrtá hodina byla k ničemu (nebo kničemu?). Zbylo mi jediné – poslouchat Jiráska, jak říká: „Dááťťááák“

- Pátou – Chemii – jsem asi pochopila, ale i když kdo ví?

- Šestá hodina se nesla v rytmu plácání se do kolen, záchvatů smíchu a zmatečného vykřikování anglických názvů zvířat a frázových sloves. Zjistila jsem, že mi to stále nejde, nešlo mi to ani ve školce . . .

Na metru cestou domů jsem dostala echo, že je mě potřeba někde jinde – tak jsem jela na Butovice. Odměnou za Image poradenství se mi stal velice pohodlný odvoz až domů, i když jsem původně měla jet busem – který jsem stíhala jen tak tak.